GNOSTICKÝ SPIS – TAJNÁ KNIHA JAKUBOVA

¹ Jakub píše drahému, který je blízko srdce: Mír s tebou z míru, láska z lásky, milost z milosti, víra z víry, život ze svatého života! ² Požádal jsi mě o tajnou knihu, kterou mě a Petrovi zjevil Spasitel. Nemohl jsem tě odmítnout – napsal jsem ji hebrejsky a posílám jen tobě. ³ Buď opatrný: neprozrazuj ji mnohým. Spasitel ji nechtěl dát všem dvanácti. Ale požehnaní budou ti, kdo se spasí skrze víru v tento text. ⁴ Před deseti měsíci jsem ti poslal jinou tajnou knihu. Tato je hlubší. ⁵ Dvanáct učedníků sedělo pohromadě, vzpomínali Spasitelova slova – tajná i otevřená – a já jsem psal svá. A hle, Spasitel se vrátil, po svém odchodu, když jsme ho sledovali. ⁶ Pět set padesát dní po vzkříšení jsme mu řekli: „Odešel jsi?“ Řekl: „Vrátím se k Otci. Chcete-li se mnou, pojďte.“ Řekli jsme: „Rozkážeš-li.“ ⁷ Řekl: „Nikdo nevstoupí do království proto, že jsem rozkázal – ale proto, že jste plní. Nechte Jakuba a Petra mně, abych je naplnil.“ ⁸ Vzal nás stranou. Řekl: „Dostali jste milosrdenství, ale nepochopili jste. Nechcete být plní? Vaše srdce jsou opilá. Nechcete být střízliví? Styďte se! ⁹ Bděte či spěte – pamatujte: viděli jste Syna člověka, mluvili jste s ním. Běda těm, kdo ho viděli, neboť jejich je život! Požehnaní ti, kdo ho neviděli – jejich je život! ¹⁰ Uzdravil vás, abyste vládli. Běda těm, kdo se uzdravili – znovu onemocní. Požehnaní ti, kdo nikdy neonemocněli – jejich je království. ¹¹ Staňte se plnými, nenechte prázdno – nebo vás zesměšní ten, kdo přijde.“ ¹² Petr řekl: „Jsme plní.“ Spasitel: „Proto říkám ‚staňte se plnými‘ – abyste neměli nouzi. Plnost je dobrá, nouze špatná. ¹³ Buďte v nouzi, dokud se můžete naplnit; plní, dokud můžete mít nouzi – tak se naplníte víc. Buďte plní Ducha, ale v nouzi rozumu – rozum patří duši.“ ¹⁴ Já jsem řekl: „Pane, opustili jsme všechno, následovali tě. Nedopusť pokušení ďábla.“ ¹⁵ Řekl: „Jaká zásluha, když děláte Otcovu vůli bez daru? Ale když vás Satan tlačí a vy přesto posloucháte – Otec vás bude milovat, učiní vás rovnými mně.“ ¹⁶ Přestaňte milovat tělo, bát se utrpení. Nevíte, že vás čeká urážka, vězení, ukřižování bez viny – jako mě? ¹⁷ Podívejte se: svět byl před vámi a bude po vás – váš život je den, utrpení, hodina. Pohrdněte smrtí, myslete na život! Pamatujte můj kříž – a budete žít.
¹⁸ Řekl jsem: „Nemluv o kříži, je daleko.“ ¹⁹ Řekl: „Nikdo nebude spasen bez víry v můj kříž. Kdo věří, jeho je království. ²⁰ Staňte se hledači smrti – jako mrtví hledají život. Co vás trápí? ²¹ Když se obrátíte k smrti, ukáže vám volbu. Kdo se bojí smrti, nebude spasen. Království patří těm, kdo se zabijí sami. Staňte se lepšími než já – staňte se syny Svatého Ducha!“ ²² Zeptal jsem se: „Jak prorokovat těm, kdo nás žádají?“ Řekl: „Nevíte, že hlava proroctví byla sťata s Janem?“ ²³ Řekl jsem: „Lze odstranit hlavu proroctví?“ Řekl: „Když pochopíte, co je ‚hlava‘ – pak pochopíte, že byla odstraněna. ²⁴ Nejdřív jsem mluvil v podobenstvích, teď otevřeně – stále nechápete. ²⁵ Spěchejte k spáse bez pobídky! Buďte horliví sami – Otec vás bude milovat. ²⁶ Nenáviďte pokrytectví – myšlení rodí pokrytectví, ale pokrytectví je daleko od pravdy. ²⁷ Nenechte království uschnout – je jako palma: plody spadly, listy vyrašily, ale plodnost uschla. Dobré by bylo, kdybyste teď vytvořili nové výhonky – pak byste našli království. ²⁸ Protože jsem oslaven, proč mě zdržujete? Zůstal jsem osmnáct dní kvůli podobenstvím. ²⁹ Stačilo poslouchat ‚Pastýře‘, ‚Semeno‘, ‚Stavbu‘, ‚Lampy panen‘, ‚Mzdě dělníků‘. ³⁰ Buďte horliví o Slovo. První stav Slova je víra – druhá láska – třetí naděje. ³¹ A ty tři se spojí v jedno: víra jako poznání Plnosti, láska jako spojení s Neviditelným, naděje jako osvobození z hmoty. ³² Kdo má tyto tři, ten je plný, ten vstoupí do království, ten bude jako Syn, který žije věčně. ³³ Proto vás volám: Buďte vírou pevní, láskou otevření, nadějí nezlomní – a já, Jakub, vám to píšu, abyste se neztratili v temnotě. Amen.