| 1. Sethiáni (Apokryfon Janův, Trimorfní Protennoia) | Monáda / Neviditelný Duch a božská Matka Barbeló | Jaldabaóth („Syn chaosu“), zvaný též Saklas („Pošetilec“) a Samael („Slepý bůh“). Vládne 7 archontům. Ztotožněn se žárlivým Bohem SZ. | Žádný syn Demiurga se neobrací. Pokání činí pouze Sofie, načež k ní sestupuje Kristus (Autogenés) k záchraně světelných jisker. |
| 2. Sethiánsko-barbelognostická skupina (Barbelognostici) (Koptické spisy z Nag Hammadi) | Velký neviditelný Duch (Great Invisible Spirit) a božská Matka Barbeló | Jaldabaóth a nižší archontické síly chaosu, které se snaží ovládnout božské emanace. | Přímé napojení na matku Barbeló. Záchrana božské jiskry z moci Jaldabaótha skrze Kristovo zjevení a mystické vzestupy. |
| 3. Sethiánsko-ofitská skupina („Sabaóthova“) (Hypostáze archontů, O původu světa) | Neporušitelnost (Aphtharsia) a Pistis Sofia | Jaldabaóth, výslovně ztotožněný se jmény Samael a Saklas (případně Ariael – lví podoba). Tyranský vládce chaosu. | Sabaóth (syn Jaldabaótha / Saklase / Samaela). Odsuzuje pýchu otce, činí pokání, pěje chválu Sofii a Zóé. Je vyzdvižen nad 7. nebe a spolupracuje se Sofií a Ježíšem Kristem. |
| 4. Kainovci (Kainité) (Zprávy Irenaia a Epifania) | Neznámý Nejvyšší Otec | Bůh Starého zákona (Jaldabaóth / Demiurg) jakožto zlý a žárlivý tyran omezující lidské poznání. | Žádné pokání. Celá strategie spásy spočívá v totálním odmítnutí Demiurgova zákona. Spasení přichází skrze hrdinství postav jako Kain nebo Jidáš Iškariotský. |
| 5. Ofité (Naasséni) (Adversus Haereses I,30, Ofitský diagram) | První Člověk, Druhý Člověk a První Žena, z nichž vychází Kristus a Sofie Prunikos | Jaldabaóth v čele sedmi planetárních archontů (Iaó, Sabaóth, Adónaios, Elóaios, Óraios, Astafaios) a hadovitý duch hmoty Ofeómorfos. | Synové Jaldabaótha (Iaó, Sabaóth aj.) se vymezují vůči otcově pýše; Sofie využívá jejich proroky k zvěstování příchodu Krista. |
| 6. Archontikové a Severiáni (Panarion 40 a 45) | Nepoznatelný Otec Světla a Matka Světla v osmém nebi | V sedmém nebi vládne Sabaóth (u Archontiků jako Bůh Židů / Jahve), případně Jaldabaóth u Severiánů. | Inverze mýtu: Synem vládce sedmého nebe je Saklas / Samael (Ďábel), který nečiní pokání, nýbrž se bouří a plodí hmotné lidstvo, z něhož duše vysvobozuje Kristus. |
| 7. Peratoí (Hippolytos, Refutatio) | Nejsoucí Bytobytí a transcendentní Otec | Plodný Demiurg stojící mezi dokonalým božstvím a zkaženou hmotnou sférou. | Využití symbolu Hada z ráje jakožto božského Logos (Krista), který otevírá lidem oči proti tyranii Demiurga a vede je k přechodu do Pleromatu. |
| 8. Valentiniáni (List Floře, Trojdílný traktát, Ev. Filipovo) | Prapůvodní Otec (Propator) / Hlubina (Bythos) a Mlčení (Sigé) | Demiurg (Metropator, Hebdomas), ztotožněný s Jahvem (Bohem SZ). Není zlý, nýbrž „spravedlivý“ a nevědomý nástroj matky Achamóth. | Samotný Demiurg (Jahve) jakožto „syn“ Sofie-Achamóth. Po příchodu Ježíše Krista je poučen, činí pokání ze své nevědomosti a stává se spolupracovníkem Sofie i Krista. |
| 9. Basilidiáni – verze A (Irenaios, Adv. Haer. I,24) | Nezrozený Otec (Agennétos Patér) | Abraxas (Abrasax) jakožto vládce 365 nebeských sfér. Pod ním v nejnižším nebi vládne Bůh Židů (Jahve) jako předák andělů stvořitelů. | Andělé nejnižšího nebe bojují proti Jahvově snaze podrobit si národy; Nezrozený Otec posílá Nús (Krista) k osvobození věřících z moci tvůrců. |
| 10. Basilidiáni – verze B (Hippolytos, Refutatio VII) | „Nejsoucí Bůh“ (ho ouk ón Theos) | Dva kosmičtí vládci: Velký Archon Ogdoady a Archon Hebdomády (ztotožněný s Jahvem). | Synové obou Archontů i samotní Archonti (včetně Jahveho). Skrze své moudřejší syny oba Archonti prozřou, činí pokání za pýchu a spolupracují s Ježíšem. |
| 11. Karpokratovci (Zprávy Irenaia a Klimenta Alexandrijského) | Nejvyšší Neznámý Otec | Nižší Archonti, kteří stvořili hmotný vesmír a drží duše v okovech osudu. | Duše procházejí reinkarnacemi, dokud neprožijí vše; vysvobození přichází skrze absolutní překonání morálních dogmat a omezení archontů. |
| 12. Justinovci (Justin Gnóstik) (Kniha Baruchova) | Dobro (ho Agathos) – transcendentní Bůh | Otec Elóhim (starozákonní Bůh) a matka Edem / Izrael (napůl panna, napůl had). | Samotný Demiurg Elóhim a anděl Baruch. Elóhim spatří vyšší Dobro, činí pokání, opouští nižší stvoření a posílá anděla Barucha k Ježíšovi. |
| 13. Markiónovci (Markión ze Sinópé, Antiteze) | Neznámý Dobrý Bůh – Otec Ježíše Krista | Jahve (Stvořitel / Bůh Starého zákona). Není synem Sofie; je samostatným, „spravedlivým“ (dikaios) a přísným bohem Zákona. | Žádné pokání ani spolupráce. Ježíš Kristus přichází ve zdánlivém těle a svou obětí vykupuje lidi z právního nároku Jahveho. |
| 14. Manichejci (Mání – Šábuhragán, Kefalaia) | Otec Velikosti (Zurvan) – Král říše Světla | Makrokosmos buduje Živý Duch, ale hmotná těla lidí uplácali Archonti Temnoty Saklas (Ašqlún) a Nebróel (Namráel). | Archon Saklas pokání nečiní; zachráněno je však jeho stvoření – Adam, k němuž sestupuje Ježíš Zářící, probouzí ho a přivádí k pokání a gnózi. |
| 15. Mandejci (Ginza Rabba, Kniha Janova) | Král Světla (Malka d-Nhura) / Velký Život | Ptahil ve spojení s matkou Ruha a 7 planetárními archonty (Měsíc = Sin/Jahve, Slunce = Šamiš/Adonai). | Samotný Demiurg Ptahil lituje toho, jak svět znetvořily síly temnoty, a při konečném soudu je očištěn a vyzdvižen poslem Světla Mandou d-Hajé. |
| 16. Pavlikáni (Středověké prameny a Klíč pravdy) | Nebeský Otec – Bůh milosrdenství | Nižší stvořitel viditelného hmotného vesmíru a autor starozákonního zákona. | Žádné pokání stvořitele. Ježíš Kristus přichází v duchovním oděvu, aby lidem otevřel cestu vykoupení z moci materiálního světa. |
| 17. Bogomilové (Traktát presbytera Kosmy, bulharské apokryfy) | Nebeský Otec – Bůh dobra a Ducha | Prvorozený syn Otce – Satanael, který se vzbouřil, stvořil hmotný vesmír a vyžadoval krvavé oběti. | Satanael pokání nečiní, ale je svržen. Mladší syn Michael sestupuje jako Ježíš Kristus, přemáhá Satanaela (jenž ztrácí slabiku -el a stává se Satanem) a otevírá cestu spásy. |
| 18. Kataři (Albigenští) (Inkviziční protokoly, Liber de duobus principiis) | Dobrý Bůh – Otec nebeského světla | Princip Zla, jehož knížetem a vládcem hmotného světa je Rex Mundi („Král světa“), který stvořil viditelný vesmír jako vězení pro duše. | Rex Mundi a Archonti pokání nečiní. Spasení přichází skrze Ježíše Krista a svátost útěchy (consolamentum), jíž věřící opouštějí říši Rexe Mundi. |
