Význam hada a reinkarnace

Ve východním Gnosticismu, u Mandejců, v hermetických naukách, jako je Corpus Hermeticum, i u křesťanských gnostiků Naasejců, kteří byli považováni za příznivce Hada, lze jasně vysledovat myšlenku reinkarnace.

Cesta spásy prochází časovou a prostorovou řadou „generací“ (eonů). Božská duše vstupuje na svět, aby prošla dlouhou, zmatenou a obtížnou cestou plnou bolesti ze ztráty a osamění. Duše ztrácí a znovu získává paměť; znovu se rodí a snáší těžkosti života v nových hmotných inkarnacích.

Na konci této cesty nachází duše odpočinek v Pleromě, božské plnosti.

„V tom světě [temnoty] jsem pobýval tisíce myriád let, a nikdo o mně nevěděl, že jsem tam byl. . . . Rok za rokem a pokolení za pokolením jsem tam byl, a oni o mně nevěděli, že přebývám v jejich světě“, – vypráví „Ginza Rba“, Kniha mandejců.

„Cesta, kterou musíme jít, je dlouhá a nekonečná“, stejně jako „Jak široké jsou hranice těchto světů temnoty!“

Lidská bolest a smutek, které stravují srdce, nemají hranic: „Jak dlouho jsem již snášel a přebýval ve světě!“.
(„Ginza Rba“)

Klasický Gnosticismus pozdní antiky

Na rozdíl od toho, co se často říká a píše, klasický gnosticismus pozdní antiky vůbec není souborem nepolapitelných mystérií, okultních pojmů, magie, esoteriky, astrologie a tajných „pravd“. Gnosticismus není hermetické vědění, není to tajemný „Svatý grál“, není to „starověká moudrost“, není to „Tajná nauka“ Blavatské, není to „Kniha zákona“ Aleistera Crowleyho a „Thothův tarot“. Nemusíte být členem „společnosti zasvěcených“, „Ordo Templi Orientis“ nebo „Univerzálního bílého bratrstva“ Petra Deunova či „Prvotní tradice“ Reného Guenona. Gnosticismus také není bláznivá a fantaskní eklektická směs taoismu, kabaly, hinduismu, buddhismu, symbolismu, súfismu a směsice víry New Age.

Myšlenky gnosticismu jsou jednoduché, jasné a přístupné i školákovi a vůbec nevyžadují kouzelnického průvodce „světem božských tajemství“. Vesmír a hmotný svět jsou výsledkem božského dramatu odehrávajícího se ve vyšších sférách. Kosmos, hmota, tělo jsou Zlo neslučitelné s božským Duchem. Demiurg/Yaldabaoth/Stvořitel a vládce tohoto světa není vševidoucí, soucitný, milosrdný a pečující o člověka, ale nevědomý a domýšlivý. Není Bohem, je jen ubohým stínem Boha, tím Světlem nepředstavitelné Hlubiny. Není Mistrem, ale jen řemeslníkem – nabubřelým a ješitným.

Minulost a Gnostici?

Někdy se zdá, že mnozí z velkých filozofů minulosti byli v jádru gnostiky, aniž by si to možná uvědomovali. Nebo si to možná uvědomovali, ale báli se to sami sobě přiznat… Každopádně jejich slova svědčí o tom, že měli opravdové a hluboké gnostické cítění:

„Kde to jsem? Co je to za věc, které se říká svět? Co znamená toto slovo? Kdo mě do té věci nalákal a teď mě tam nechává? Kdo jsem já? Jak jsem přišel na svět? Proč jsem nebyl konzultován, proč jsem nebyl seznámen s jeho mravy a zvyky? … Jak jsem o něj získal zájem? Není to snad dobrovolný zájem? A mám-li být nucen se na něm podílet, kde je ředitel? Kam se mám obrátit se svou stížností?“ Søren Kierkegaard. Filosofické fragmenty aneb fragment filosofie