NOVÝ ZÁKON A VNITŘNÍ ROZPORY EVANGELIÍ Úvod do průzkumu „doublethinku“ v kanonických textech
Úvod: pojem doublethink v náboženských textech Pojem doublethink (Orwell) označuje stav mysli, v němž jsou dva protichůdné výroky či systémy víry zároveň přijímány jako pravdivé. V kontextu Nového zákona je tento pojem užitečný pro popis jevu, kdy: • Evangelia nabízejí vzájemně neslučitelné verze týchž událostí, • raná církevní interpretace však trvala na tom, že tyto verze tvoří jednu harmonickou historickou pravdu. Tento článek tedy zkoumá logickou soudržnost evangelijního materiálu a ukazuje, kde vzniká tzv. náboženský doublethink.
Zdroje rozpornosti: literární povaha evangelií Každé evangelium je teologický dokument, nikoli historická kronika. To je ve vědecké literatuře konsenzem. Vědecký výzkum ukazuje: • Marek je nejstarší a nejblíže apokalyptickému kázání. • Matouš a Lukáš Marka použili, ale radikálně přepracovali. • Jan představuje zcela jinou teologii — „Věčný Kristus“, ne „apokalyptický prorok“. Z toho plyne, že logická soudržnost celku je principiálně nemožná, protože autory nevedla snaha o jednotné vyprávění.
Základní typy rozporů v evangeliích Níže shrnuji pět nejvýraznějších kategorií rozporů. Každá je doplněna primárními texty. 3.1. Genealogické rozpory — různé linie Ježíšova původu Matouš 1 – genealogie vede skrze Šalomouna (linie panovníků) Lukáš 3 – genealogie vede skrze Natana (jiného syna Davidova) Hlavní rozpory: • 41 jmen je odlišných. • Josef má podle Matouše otce Jákoba, podle Lukáše Héliho. • Ježíšovo narození je spojeno s odlišnými historickými událostmi (Herodes vs. Quirinius). Doublethink: Křesťanská tradice tvrdila, že obě genealogie jsou pravdivé, byť se navzájem popírají. 3.2. Rozpory v místě a čase narození Matouš • rodina žije v Betlémě, • odchází do Egypta, • pak se teprve stěhuje do Nazareta (kvůli Archelaovi). Lukáš • rodina žije v Nazaretě, • do Betléma cestuje kvůli sčítání lidu, • po narození se okamžitě vrací do Nazareta (bez Egypta). Logická rozpornost: • Obě verze popisují zcela odlišný životní rytmus rodiny. • Neexistuje způsob, jak je spojit bez popření textu. 3.3. Rozpory ve veřejném působení Ježíše Izraelské geografické rozpory • Synoptici: Ježíš působí převážně v Galileji. • Jan: působí převážně v Judeji; Galilea je jen doplněk. Délka jeho mise • Synoptici: cca 1 rok (jedna velikonoční návštěva Jeruzaléma). • Jan: minimálně 3 roky (tři paschy). Očista chrámu • Synoptici: poslední týden života → okamžitý důvod popravy. • Jan: na začátku jeho působení → teologický symbol. Doublethink: Obojí má být „historicky pravda“, i když jde o literárně neslučitelné narativy 3.4. Rozpory v poslední večeři a datování ukřižování Synoptici: Poslední večeře = pesachová hostina. Ježíš umírá po pesachu. Jan: Poslední večeře není pesachová. Ježíš umírá v čase zabíjení beránků, tedy před pesachem. Teologický důvod rozporu: Jan potřebuje z Ježíše udělat Pesachového Beránka. Logická rozpornost: Je nemožné, aby Ježíš zemřel zároveň po i před Pesachem. 3.5. Rozpory ve vzkříšení – kdo šel ke hrobu, co viděli, kde se Ježíš zjevil Kdo šel ke hrobu? • Marek: Marie Magdaléna, Marie matka Jakubova, Salome • Matouš: Marie Magdaléna a „druhá Marie“ • Lukáš: „ženy“ (bez jmen), pak dodává různé • Jan: pouze Marie Magdaléna Kdo byl u hrobu? • Marek: jeden mladík • Matouš: anděl, který sjede z nebe • Lukáš: dva muži v bílém • Jan: nejprve nikdo, potom dva andělé, potom Ježíš Kde se Ježíš zjevil po vzkříšení? • Marek 16 (krátká verze): žádné zjevení (ženy mlčí). • Matouš: Galilea – hora určení. • Lukáš: Jeruzalém; učedníci mají zůstat v Jeruzalémě. • Jan: Jeruzalém a později Galilejské jezero. Doublethink: Raná církev smísila čtyři neslučitelné svědectví a prohlásila, že se logicky doplňují.
Systematická analýza doublethinku v kontextu křesťanské hermeneutiky Křesťanská teologická tradice zavedla dva strategie: 4.1. Harmonizace Snaha vytvořit „super-evangelium“, v němž se rozpory vysvětlí jako doplňky. Příklad doublethinku: • Ježíš byl zároveň přes noc v Egyptě a nikdy se tam nepodíval. • Zjevil se učedníkům jen v Jeruzalémě a zároveň jen v Galileji. 4.2. Teologie dvou úrovní • Na „historické“ úrovni se ignorují rozpory. • Na „symbolické“ úrovni se tvrdí, že rozpory jsou teologicky hluboké metafory. Výsledkem je věroučný systém, v němž je logická nekonzistence přijímána jako součást víry — tedy autentický doublethink.