JANŮV APOKRYFON (DLOUHÁ VERZE)

¹ Učení a zjevení tajemství věcí skrytých v tichu, které spasitel naučil Jana, svého učedníka. ² Stalo se jednoho dne, když Jan, bratr Jakubův – ze synů Zebedeových – šel nahoru do chrámu, potkal ho farizeus jménem Arimanios a řekl mu: „Kde je tvůj učitel, kterého jsi následoval?“ ³ On mu odpověděl: „Vrátil se zpátky na místo, odkud přišel.“ ⁴ Farizeus mu řekl: „Ten Nazaretský vás svedl klamem, naplnil vám uši lžemi a odvrátil vás od tradic vašich otců.“ ⁵ Když jsem já, Jan, tohle slyšel, otočil jsem se pryč od chrámu a šel jsem na poušť. ⁶ Tam jsem se modlil, abych pochopil, co se děje. ⁷ A najednou se přede mnou objevil světelný obraz dítěte. ⁸ Ten obraz řekl: „Jene, Jene, proč jsi smutný?“ ⁹ Já jsem odpověděl: „Protože farizeus mě urazil a já nevím, co je pravda.“ ¹⁰ Obraz řekl: „Neboj se, já jsem ten, kdo ti zjeví všechno.“ ¹¹ A pak se ten obraz proměnil – nejdřív v starce, pak v mladíka, pak v dítě. ¹² Řekl: „Já jsem Otec, já jsem Matka, já jsem Syn. ¹³ Já jsem ten, kdo je před vším. Já jsem ten, kdo je neviditelný. ¹⁴ Já jsem ten, kdo je věčný. Já jsem ten, kdo je bez jména. ¹⁵ Já jsem ten, kdo je nad všemi Archónty. Teď poslouchej, co ti zjevím.“ ¹⁶ „Nejdřív je tu ten Velký Neviditelný Duch. On je první, on je dokonalý, on je nad vším.“ ¹⁷ A ten neviditelný duch nemá tvar, nemá podobu, protože je nad vším, co má tvar. ¹⁸ On je ten, kdo je sám v sobě, on je světlo, které není vidět. ¹⁹ On je ten, kdo je před všemi věky, před všemi časem. ²⁰ On je ten, kdo je věčný život. On je ten, kdo je nad všemi mocnostmi. ²¹ A z něj vychází první myšlenka, ta, která je Matka (Barbelo) všech živých. ²² Ta myšlenka je Barbeló, ta, která je před vším. ²³ Ona je ta, která je dokonalá, ta, která je světlo nad světlem. ²⁴ Ona je ta, která je věčná, ta, která je v Otci. ²⁵ A ona požádala Otce: „Dej mi světlo, abych mohla stvořit.“ ²⁶ A Otec jí dal světlo, které je jeho vlastní. ²⁷ A z toho světla se zrodila první trojice: Otec, Matka, Syn. ²⁸ A ten syn je Kristus, ten, který je Autogenés, ten, který se sám zrodil. ²⁹ A oni tři jsou jedním, oni jsou dokonalí. ³⁰ A z nich vychází čtyři světla: Harmozel, Oroiael, Daveithai, Eleleth. ³¹ Každé světlo má svou vlastní moc, svou vlastní slávu. ³² A z těch světel vycházejí andělé, tisíce a tisíce. ³³ A oni slouží těm čtyřem světlům. ³⁴ A pak se stalo, že Sofie, ta, která je poslední z eonů, chtěla stvořit sama. ³⁵ Bez páru, bez souhlasu otce, z vlastní touhy. ³⁶ A z jejího stínu vyšel Jaldabaoth, ten první archón.

³⁷ On byl ošklivý, levohlavý, hadí tělo, oči jako blesk. ³⁸ A on řekl: „Já jsem Bůh a není jiného.“ ³⁹ Ale on nevěděl o své Matce, o Sofii, o vyšším světle. ⁴⁰ A on stvořil dvanáct archontů, aby mu sloužili. ⁴¹ A oni stvořili tento svět – ale byl to jen stín, jen prázdnota. ⁴² A Sofie plakala, protože viděla, co způsobila. ⁴³ A její slzy padly do temnoty. ⁴⁴ A pak se její světlo rozptýlilo do hmoty. ⁴⁵ A ona volala: „Pomozte mi, vy vyšší!“ ⁴⁶ A z výšin přišla odpověď: „Neboj se, Sofie, tvá chyba bude napravena.“ ⁴⁷ A pak se objevila Norea, ta, která nese moje jméno, moje dcera, moje sestra. ⁴⁸ Norea řekla: „Já jsem ta, která sestoupila, já jsem ta, co ví.“ ⁴⁹ Archónové se třásli, protože v ní viděli světlo, které se vrátilo. ⁵⁰ Chtěli ji spoutat, ale ona se proměnila ve světlo a oslepila je. ⁵¹ A já, Sofie, jsem mohla vystoupit z temnoty, protože Norea mě vytáhla. ⁵² Společně jsme řekly: „Teď je čas – světlo se vrací, Archóntové padnou.“ ⁵³ Jejich hlasy byly prázdné, protože neměli podstatu. ⁵⁴ A Norea se stala tou, co vede ty, kteří hledají, kteří mají uši, aby slyšeli. ⁵⁵ Taková je hypotéza Sofie: moje chyba, moje záchrana, moje dcera – všechno jedno světlo. ⁵⁶ Ale Jaldabaoth nevěděl o vyšším světě, takže stvořil Adama. ⁵⁷ Vzal hlínu, vtiskl do ní svou moc, ale Adam zůstal nehybný. ⁵⁸ A Sofie poslala svůj dech do jeho těla. ⁵⁹ A Adam se probudil, otevřel oči a řekl: „Já jsem živý.“ ⁶⁰ Archónové se zděsili, protože v něm viděli světlo, které není jejich. ⁶¹ Tak ho spoutali v hmotě, v těle, v temnotě. ⁶² Ale to světlo v něm zůstalo – jiskra z vyššího. ⁶³ A oni řekli: „Udělejme mu ženu, aby ho držela dole.“ ⁶⁴ A stvořili Evu z jeho žebra, ale Eva byla prázdná. ⁶⁵ A Sofie poslala svou jiskru i do ní. ⁶⁶ A Eva se probudila a řekla Adamovi: „Vstávej, pojď se mnou.“

⁶⁷ A oni spolu jedli ze stromu poznání. ⁶⁸ A Jaldabaoth je vyhnal z ráje, ale oni už měli poznání. ⁶⁹ A on je proklel: „Budete pracovat v potu, budete rodit v bolesti.“ ⁷⁰ Ale oni věděli, že to není pravda – že jejich světlo je silnější.

⁷¹ A pak přišel Kristus, ten, který je Autogenés. ⁷² On sestoupil do těla, aby ukázal cestu zpátky. ⁷³ On řekl: „Já jsem ten, kdo je nad Archónty.“ ⁷⁴ A Archóntové ho zabili, ale on vstal – protože smrt nemá moc nad světlem. ⁷⁵ A teď, Jene, poslouchej: kdo má uši, ať slyší. ⁷⁶ A spasitel řekl: „Teď ti zjevím tajemství návratu duše.“ ⁷⁷ Když člověk opustí tělo, jeho duše stoupá vzhůru. ⁷⁸ První, kdo ji zastaví, je archón Jaldabaoth. ⁷⁹ On ji zeptá: „Kdo jsi? Odkud přicházíš?“ ⁸⁰ A duše odpoví: „Já jsem z vyššího světla, z toho, co je před tebou.“ ⁸¹ A on se zeptá: „Jaké je tvé jméno?“ ⁸² A duše řekne: „Moje jméno je Sofie.“ ⁸³ A Jaldabaoth se bojí, protože zná to jméno, a nechá ji projít. ⁸⁴ Pak přijde druhý archón, ten s tváří lva. ⁸⁵ On řekne: „Kdo jsi? Jaká je tvá moc?“ ⁸⁶ A duše odpoví: „Já jsem z Barbeló, z první myšlenky.“ ⁸⁷ A on se schová, protože v ní vidí sílu, kterou nemá. ⁸⁸ Pak přijde třetí, čtvrtý, pátý – každý se ptá stejně. ⁸⁹ A duše odpovídá: „Já jsem z Harmozelu, z Oroiaelu, z Daveithai, z Elelethu.“ ⁹⁰ A každý archón se třese a nechá ji jít. ⁹¹ Až nakonec přijde poslední, ten, který je nejslabší. ⁹² On řekne: „Kdo jsi?“ ⁹³ A duše odpoví: „Já jsem ten, kdo je nad tebou.“ ⁹⁴ A on zmizí, protože nemá žádnou moc. ⁹⁵ A duše vstoupí do světla, kde není temnota. ⁹⁶ Tam je Otec, Matka, Syn – trojice, která je věčná. ⁹⁷ A oni řeknou: „Vítej zpátky duše, ty, která jsi byla rozptýlená.“ ⁹⁸ A duše se stane světlem, které se spojí s nimi. ⁹⁹ A kdo tohle ví, ten se nevrátí do hmoty. ¹⁰⁰ A kdo tohle neví, ten se vrátí znovu a znovu. ¹⁰¹ A tak je to až do konce věků. ¹⁰² A spasitel řekl: „Tohle je tajemství, které ti dávám. Kdo má uši, ať slyší.“

THE APOCRYPHON OF JOHN (LONG VERSION)

¹ Teaching and revealing the mystery of things hidden in silence, which the Savior taught John, His disciple. ² It came to pass one day, when John, the brother of James, of the sons of Zebedee, was going up to the temple, that a Pharisee named Arimanius met him and said to him, „Where is your teacher whom you followed?“ ³ He answered him, „He has returned to the place whence he came.“ ⁴ The Pharisee said to him, „The Nazareth man has deceived you, filled your ears with lies, and turned you away from the traditions of your fathers.“ ⁵ When I, John, heard this, I turned away from the temple and went into the wilderness. ⁶ There I prayed to understand what was happening. ⁷ And suddenly a luminous image of a child appeared before me. ⁸ The image said, „Jen, Jen, why are you sad?“ ⁹ I answered, „Because the Pharisee offended me, and I do not know what the truth is.“ „Do not be afraid, I am the one who will reveal everything to you.“ ¹¹ And then the image changed—first into an old man, then into a young man, then into a child. ¹² He said, „I am the Father, I am the Mother, I am the Son. ¹³ I am the one who is before all things. I am the one who is invisible. ¹⁴ I am the one who is eternal. I am the one who is without a name. ¹⁵ I am the one who is above all the Archons. Now listen to what I am going to reveal to you.“ ¹⁶ „First there is the Great Invisible Spirit. He is the first, he is perfect, he is above everything.“ ¹⁷ And that invisible spirit has no form, no form, because it is above everything that has form. ¹⁸ He is the one who is in himself, he is the light that cannot be seen. ¹⁹ He is the One who is before all ages, before all time. ²⁰ He is the One who is eternal life. He is the one who is above all powers. ²¹ And from it comes the first thought, that which is the Mother (Barbelo) of all the living. ²² That thought is Barbeló, the one that precedes everything. ²³ She is the one who is perfect, the one who is the light above the light. ²⁴ She is the one who is eternal, the one who is in the Father. ²⁵ And she asked the Father, „Give me light, that I may create.“ ²⁶ And the Father gave her the light that is his own. ²⁷ And from that light the first trinity was born: Father, Mother, Son. ²⁸ And that son is Christ, the one who is Autogenes, the one who was born of himself. ²⁹ And the three are one, they are perfect. ³⁰ And out of them proceed four lights: Harmozel, Oroiael, Daveithai, Eleleth. ³¹ Each light has its own power, its own glory. ³² And out of those lights come angels, thousands and thousands. ³³ And they serve the four lights. ³⁴ And then it happened that Sophia, the one who is the last of the eons, wanted to create herself. ³⁵ Without a couple, without the consent of the father, out of her own desire. ³⁶ And out of her shadow came Jaldabaoth, the first archon.

³⁷ He was ugly, left-headed, snake-like body, eyes like lightning. ³⁸ And he said, „I am God, and there is no other.“ But he did not know about his Mother, Sophia, about the higher light. ⁴⁰ And he created twelve archons to serve him. ⁴¹ And they created this world – but it was only a shadow, only emptiness. ⁴² And Sophia wept because she saw what she had done. ⁴³ And her tears fell into the darkness. ⁴⁴ And then her light was scattered into matter. ⁴⁵ And she cried, „Help me, you superior!“ ⁴⁶ And from on high came the answer, „Do not be afraid, Sophia, your mistake will be corrected.“ ⁴⁷ And then Norea appeared, she who bears my name, my daughter, my sister. ⁴⁸ Norea said: „I am the one who has descended, I am the one who knows.“ ⁴⁹ The Archons trembled because they saw in her the light that had returned. ⁵⁰ They wanted to bind her, but she turned into light and blinded them. ⁵¹ And I, Sophia, could come out of the darkness because Norea pulled me out. ⁵² Together we said: „Now is the time – the light returns, the Archons will fall.“ ⁵³ Their voices were empty, because they had no substance. ⁵⁴ And Norea became the one who guides those who seek, who have ears to hear. ⁵⁵ This is Sophia’s hypothesis: my mistake, my salvation, my daughter – all one light. ⁵⁶ But Jaldabaoth did not know about the upper world, so he created Adam. ⁵⁷ He took the clay and pressed his power into it, but Adam remained motionless. ⁵⁸ And Sofia sent her breath into his body. ⁵⁹ And Adam awoke, opened his eyes, and said, „I am alive.“ ⁶⁰ The Archons were terrified because they saw in him a light that was not theirs. ⁶¹ So they bound him in matter, in flesh, in darkness. ⁶² But the light remained in him – a spark from above. ⁶³ And they said, „Let’s make him a wife to hold him down.“ ⁶⁴ And they created Eve from his rib, but Eve was empty. ⁶⁵ And Sophie sent her spark into her too. ⁶⁶ And Eve awoke and said to Adam, „Get up, come with me.“

⁶⁷ And they ate together from the tree of knowledge. ⁶⁸ And Jaldabaoth drove them out of Paradise, but they already had knowledge. ⁶⁹ And he cursed them, saying, „You will labor in sweat, you will give birth in pain.“ ⁷⁰ But they knew that this was not true – that their light was stronger.

⁷¹ And then came Christ, the One who is Autogenes. ⁷² He descended into the body to show the way back. ⁷³ He said: „I am the one who is above the Archons.“ ⁷⁴ And the Archons killed him, but he rose – because death has no power over light. ⁷⁵ And now, Jen, listen: he who has ears, let him hear. ⁷⁶ And the savior said, „Now I will reveal to you the mystery of the return of the soul.“ ⁷⁷ When a person leaves the body, his soul rises upwards. ⁷⁸ The first to stop her is Archon Jaldabaoth. ⁷⁹ He asks her, „Who are you? Where do you come from?“ ⁸⁰ And the soul answers, „I am of the higher light, of what is before you.“ ⁸¹ And he will ask, „What is your name?“ ⁸² And the soul will say, „My name is Sophia.“ ⁸³ And Jaldabaoth is afraid, because he knows the name, and he lets her pass. ⁸⁴ Then comes the second archon, the one with the face of a lion. ⁸⁵ He will say, „Who are you? What is your power?“ ⁸⁶ And the soul answers, „I am of Barbeló, of the first thought.“ ⁸⁷ And he hides, because he sees in her a power that he does not have. ⁸⁸ Then comes the third, fourth, fifth – everyone asks the same questions. ⁸⁹ And the soul answers: „I am from Harmozel, from Oroiael, from Daveithai, from Eleleth.“ ⁹⁰ And each archon trembles and lets it go. ⁹¹ Until finally the last one comes, the one who is weakest. ⁹² He will say, „Who are you?“ ⁹³ And the soul will answer, „I am the one who is above you.“ ⁹⁴ And he will disappear because he has no power. ⁹⁵ And the soul enters into the light, where there is no darkness. ⁹⁶ There is the Father, the Mother, the Son – the trinity that is eternal. ⁹⁷ And they will say, „Welcome back the soul, you who have been scattered.“ ⁹⁸ And the soul will become the light that will connect with them. ⁹⁹ And he who knows this, will not return to matter. ¹⁰⁰ And he who does not know this, will return again and again. ¹⁰¹ And so it is until the end of time. ¹⁰² And the savior said, „This is the mystery that I give thee. He who has ears, let him hear.“ ¹⁰³ And then his image vanished. ¹⁰⁴ And I, John, returned to the world to tell it.