Gnostické nauky se v mnoha ohledech značně liší. Liší se stylem, postojem k Demiurgovi, popisem božského dramatu. V chápání toho hlavního jsou si však velmi blízká: Pneumatický člověk je nad „malou klecí“ těla Demiurga a nad kosmickým Stvořitelem, protože v sobě nese pochopení jiného, pravdivého a dokonalého světa. ‚Poznáním je tedy spasen vnitřní, duchovní člověk, takže nám stačí poznání univerzálního bytí: to je pravá spása,‘ tvrdil Valentinus.
„Až do roku 45 – 20. století měla veřejnost k dispozici pouhých pár zlomků evangelií, která kdysi z různých důvodů nebyla zařazena do Bible a byla považována za ztracená. Svitky od Mrtvého moře, dílo mužů z asketické židovské komunity Essénů z Kumránu, lokality ležící nedaleko Jeruzaléma, a knihovna z Nag Hammádí, sbírka knih z papyru sepsaných členy gnostické sekty dvě či tři století po Ježíšově době a nalezených v nádobách ukrytých v odlehlé hornoegyptské jeskyni, znamenaly předěl ve spirituálních dějinách.
Carl Gustav Jung se nekanonickými díly, která měl k dispozici, dlouhodobě zabýval. Novými poválečnými objevy byl okouzlen a brzy po jejich přeložení je zařadil mezi základní texty, které nesou klíčové poselství o přirozenosti a procesech lidské psýché. Měl s nimi osobní zkušenost, protože se s nimi setkal už předtím ve formě snů, fantazií nebo aktivní imaginace. Žíznění tehdejších autorů po duchovnu chápal jako projev lidské psýché a její touhy po nalezení zdroje všeho bytí.
Celý příspěvekVe východním Gnosticismu, u Mandejců, v hermetických naukách, jako je Corpus Hermeticum, i u křesťanských gnostiků Naasejců, kteří byli považováni za příznivce Hada, lze jasně vysledovat myšlenku reinkarnace.
Cesta spásy prochází časovou a prostorovou řadou „generací“ (eonů). Božská duše vstupuje na svět, aby prošla dlouhou, zmatenou a obtížnou cestou plnou bolesti ze ztráty a osamění. Duše ztrácí a znovu získává paměť; znovu se rodí a snáší těžkosti života v nových hmotných inkarnacích.
„V tom světě [temnoty] jsem pobýval tisíce myriád let, a nikdo o mně nevěděl, že jsem tam byl. . . . Rok za rokem a pokolení za pokolením jsem tam byl, a oni o mně nevěděli, že přebývám v jejich světě“, – vypráví „Ginza Rba“, Kniha mandejců.
„Cesta, kterou musíme jít, je dlouhá a nekonečná“, stejně jako „Jak široké jsou hranice těchto světů temnoty!“
Lidská bolest a smutek, které stravují srdce, nemají hranic: „Jak dlouho jsem již snášel a přebýval ve světě!“.
(„Ginza Rba“)
GNOSTICISMUS/GNOSTICISM 2025 