Minulost a Gnostici?

Někdy se zdá, že mnozí z velkých filozofů minulosti byli v jádru gnostiky, aniž by si to možná uvědomovali. Nebo si to možná uvědomovali, ale báli se to sami sobě přiznat… Každopádně jejich slova svědčí o tom, že měli opravdové a hluboké gnostické cítění:

„Kde to jsem? Co je to za věc, které se říká svět? Co znamená toto slovo? Kdo mě do té věci nalákal a teď mě tam nechává? Kdo jsem já? Jak jsem přišel na svět? Proč jsem nebyl konzultován, proč jsem nebyl seznámen s jeho mravy a zvyky? … Jak jsem o něj získal zájem? Není to snad dobrovolný zájem? A mám-li být nucen se na něm podílet, kde je ředitel? Kam se mám obrátit se svou stížností?“ Søren Kierkegaard. Filosofické fragmenty aneb fragment filosofie

„Věčné ticho těchto nekonečných prostor mě naplňuje hrůzou.“ „Jsem ve strašné nevědomosti o všem. … Vidím ty děsivé prostory vesmíru, které mě obklopují, a připadám si připoután k jednomu koutku tohoto obrovského prostoru, aniž bych věděl, proč jsem postaven na toto místo a ne na jiné… Nevidím nic než nekonečno ze všech stran, které mě obklopuje jako atom a jako stín, který trvá jen okamžik a už se nevrací.“ (K. K.). Blaise Pascal

The past and the Gnostics?

It sometimes seems that many of the great philosophers of the past were Gnostics at heart, perhaps without even realizing it. Or maybe they realized it, but were afraid to admit it to themselves… In any case, their words bear witness to the genuine and deep Gnostic feeling they had:

“Where am I? What is this thing called the world? What does this word mean? Who is it that has lured me into the thing and now leaves me there? Who am I? How did I come into the world? Why was I not consulted, why not made acquainted with its manners and customs? … How did I obtain an interest in it? Is it not a voluntary concern? And if I am to be compelled to take part in it, where is the director? Whither shall I turn with my complaint?” Søren Kierkegaard. Philosophical Fragments, or a Fragment of Philosophy

“The eternal silence of these infinite spaces fills me with dread.” “I am in terrible ignorance of everything. … I see those frightful spaces of the universe which surround me, and I find myself tied to one corner of this vast expanse, without knowing why I am put in this place rather than in another…I see nothing but infinites on all sides, which surround me as an atom and as a shadow which endures only for an instant and returns no more.” Blaise Pascal