VERZE PŘÍBĚHU V JUDAISMU (1)
Bible; ČEP; Starý zákon; 1 královská 3,16-28[1]
16 Tehdy přišly ke králi dvě ženy nevěstky a postavily se před něj. 17 Jedna z těch žen řekla: „Prosím, můj pane, já a tato žena bydlíme v jednom domě a já jsem u ní v domě porodila. 18 Třetího dne po mém porodu také tato žena porodila. Byly jsme spolu a v tom domě s námi nebyl nikdo cizí, v domě nebyl nikdo kromě nás dvou. 19 Syn této ženy však v noci zemřel, neboť ho zalehla. 20 Proto v noci vstala, a zatímco tvá otrokyně spala, vzala mého syna od mého boku, položila si ho do klína a svého mrtvého syna položila do klína mně. 21 Ráno jsem vstala, abych svého syna nakojila, ale on byl mrtev. 22 Když jsem si ho však zrána pozorně prohlédla, zjistila jsem, že to není můj syn, kterého jsem porodila.“
Zdroj obrázku[2]
Druhá žena však prohlásila: „Nikoli. Můj syn je ten živý, a ten mrtvý je tvůj.“ Ale první trvala na svém: „Ne. Tvůj syn je ten mrtvý, a ten živý je můj.“ A tak se před králem hádaly. 23 Král řekl: „Tato tvrdí: ‚Ten živý je můj syn, a ten mrtvý je tvůj.‘ A tato tvrdí: ‚Ne, tvůj syn je ten mrtvý, a ten živý je můj.‘“ 24 Král proto poručil: „Podejte mi meč.“ Přinesli tedy před krále meč. 25 A král nařídil: „Rozetněte to živé dítě ve dví. Jednu polovinu dejte jedné a druhou polovinu druhé.“ 26 Tu řekla králi žena, jejíž syn byl ten živý a jíž se srdce svíralo soucitem nad jejím synem: „Prosím, můj pane, dejte to živé novorozeně jí, jen je neusmrcujte!“ Ale druhá řekla: „Ať není ani moje ani tvoje. Rozetněte je!“ 27 Tu král rozhodl: „Dejte to živé novorozeně té, která řekla: ‚Neusmrcujte je,‘ to je jeho matka.“ 28 Když se celý Izrael dozvěděl o rozsudku, který král vynesl, jala je bázeň před králem. Viděli, že je nadán Boží moudrostí k vykonávání soudu.
BUDDHISTÁ VERZE PŘÍBĚHU V BUDDHISTICKÝCH DŽÁTAKÁCH (2)
Maha-Ummagga Jataka (#546)[3]
Hladová skřetice spatřila matku s dítětem. Skřetice matce řekla, jak je její chlapeček rozkošný, a požádala ji, aby ho nakojila; matka souhlasila. Skřetice si s chlapcem chvíli poseděla a pak s ním utekla. Matka se dala do pronásledování, chytila skřetici a poté obě prohlásily, že dítě je jejich. Bódhisattva viděl skřetiny rudé, nemrkající oči a nedostatek stínu a hned pochopil, že to není matka, ale nedal to najevo a obě souhlasily, že přijmou jeho verdikt.
Bódhisattva nakreslil na zem čáru, položil na ni dítě a řekl každé ženě, aby se chytila jednoho konce a táhla. Která žena dostane dítě za čáru, ta si jej může nechat. Začaly tahat, ale když dítě vydalo hlasitý bolestný výkřik, matka ho pustila a začala plakat. Sdělila davu, že být něžný k dětem je vlastní srdci matky, a prozradila, že druhá žena je skřetice, která se chystá dítě sníst. Skřetice přiznala svou totožnost a úmysl a Bódhisattva ji pokáral s tím, že se jako skřetice narodila za hříchy z minulého života a nyní neunikne cestě nespravedlivých, protože znovu zhřešila. Naučil ji pěti přikázáním a poslal ji pryč.
BUDDHISTICKÁ VERSE PŘÍBĚHU JAKO INDICKÁ POHÁDKA (3)
Pohádka převzata do Indických pohádek z Buddhistických Džátak – Bódhisatwovské příběhy[4]
Ženy se praly o dítě. „Je to moje dítě, nech ho na pokoji,“ zvolala žena v červeném sárí. Ubohé dítě bylo příliš malé na to, aby mohlo mluvit.“Ne, je můj,“ zvolala žena v zeleném sárí. Brzy se shromáždil dav. Vesničtí stařešinové odvedli hádající se ženy k moudrému muži. Vesnický mudrc se zeptal ženy v červeném sárí: „Co mi chcete říct?“ „Je to moje dítě, pane. Koupala jsem se v řece a syna jsem nechala na břehu. Tato žena zvedla mé dítě a utekla. Rychle jsem se oblékla a běžela za ní,“ řekla žena. Moudrý muž požádal druhou ženu, aby mu to vysvětlila. „Je to lhářka, pane. Byl jsem to já, kdo se koupal v řece. Je to moje jediné dítě. Přišla tam, zvedla ho a utekla. Naštěstí se mi ji podařilo chytit,“ řekla druhá žena. Vesničané, kteří sledovali toto drama, nevěděli, komu věřit. Mudrc vstal. Pomocí větvičky nakreslil na zem čáru. Požádal obě ženy, aby se postavily na obě strany řady, a položil dítě doprostřed. Podle pokynů moudrého muže držela jedna žena dítě za levou ruku a druhá za pravou. „A teď mě pozorně poslouchejte,“ řekl mudrc, „oba musíte přitáhnout dítě k sobě. Dítě patří tomu, kdo ho přitáhne k sobě.“ Žena v červeném sárí vší silou zatáhla za dítě. Když dítě plakalo bolestí, druhá žena ho nechala jít.“Je můj,“ vykřikla vítězoslavně žena v červeném sárí, zatímco druhá žena se rozplakala.“Počkejte,“ řekl mudrc a obrátil se k vesničanům, „kdo myslíš, že miluje dítě víc? Ta, která si přitáhla dítě k sobě, nebo ta, která ho nechala jít?“Vesničané odpověděli: „Ten, kdo to nechá být, miluje dítě víc.“Mudrc vzal dítě ženě v červeném sárí. „Pouze matka může mít něžné srdce pro své dítě,“ řekl.Dítě předal skutečné matce, která ho objala. Dětský zvedák dostal přísné varování a bylo mu dovoleno jít.
BERTOLT BRECHT / KAVKAZSKÝ KŘÍDOVÝ KRUH (4)
Cizí kníže s vojáky vstoupí do města a dá zabít guvernéra Abasvilliho. Jeho žena Natela utíká a ve válečné vřavě ztratí svého malého syna Micheila. Ujme se ho služka Gruša, před tím však slíbí věrnost vojákovi Simonovi. Má na něj čekat, až se vrátí z boje, nebo utíkat před vojáky a zachránit dítě? Svůdné, strašlivě svůdné je dobro. A tak Gruša utíká s dítětem a stane se jeho opravdovou matkou. Ale může se navždy skrývat? A jak obstojí v nejtěžších zkouškách, které ji teprve čekají? Příběh o dvou matkách, které vedou spor o dítě, se poprvé objevil ve Starém zákoně – král Šalamoun nechá přinést meč a chce dítě „spravedlivě“ rozetnout na dvě půlky. Pravá matka raději ustoupí, aby své dítě zachránila. Obdobný příběh znají i jiné kultury. Na zem se nakreslí křídový kruh, do něj se vloží dítě a matky se o něj přetahují.
Autorem nejznámější verze legendy je slavný německý dramatik, teoretik a režisér Bertold Brecht. Ve svém Kavkazském křídovém kruhu vypráví vlastně dva příběhy – sleduje linku uneseného a zachráněného dítěte a osud vyděděnce Azdaka, který se stane neobyčejně svérázným soudcem. Oba příběhy dospějí až ke křídovému kruhu. Rozhodne soudce správně a dostane dítě ta pravá matka?[5]
[1] https://www.bibleserver.com/
[2] https://i.pinimg.com/564x/19/d8/bb/19d8bb3137e0e3866ef08fdf21c5d247.jpg
[3] Maha-Ummagga Jataka (#546) – https://thejatakatales.com/maha-ummagga-jataka-546/
[4] Zdroj textu i obrázku – https://kathakids.com/folktales/the-real-mother/
GNOSTICISMUS/GNOSTICISM 2025 
